Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zima a prší

18. 5. 2010

13. až 16. Května - Broumova Lhota.

ObrazekMoje žena Alena. Tvůrce veškeré péče, dobrot a plánů výletů spolu s odborným výkladem.

 

 

 

 

 

 

 

ObrazekJarka Helusová. Odborník na kulturu, památky, kostely a podobně. Tvůrce skvělého koláče.

 

 

 

 

 

 

 

ObrazekJiřina Stránská. Zdroj dotazů a pořádku a komunikace ve všech směrech. Tvůrce výborné sekané.

 

 

 

 

 

 

 

ObrazekMilan Stránský. Kliďas, pohodář. Dohled nad správným stolováním, znalec čtení v mapách a spolu se mnou dobrý pijan vína. A nejen pijan, ale i dodavatel

 

 

 

 

 

 

 

ObrazekZdeňka Heluse nemám lépe. Je to ten v pozadí. Důležitý člen výpravy pro plánování a dokumentování cílů a směrů našich výletů. Vytvářel tzv. "Programové jednotky". Taky stálý dohližitel na naše dobré vychování a chování.

Měl však ošklivě zanícený palec na noze - chůze bolavá, obouvání a zouvání strašné. Trochu pomohla hůl a každodenní ošetřování slivovicí či propolisem.

 

 

 První den - pátek:

Lipnice, Haškův hrob, domek a víc nic, protože lilo. Přikládám jen obrázky toho, co jsme museli vynechat.

  Ústa pravdy:

Obrazek

 Bretschneiderovo ucho:

Obrazek

Zlaté oko:

Obrazek

Všechno to jsou krásné reliefy vytesané přímo do skály nad místními žulovými lomy.

Dál jsme objížděli nejbližší okolí, kostelíky, hřibitůvky, smírčí kříže, rodiště Gustava Mahlera a podobně. Opět pár fotek:

Kostelík v Loukově:

Obrazek

Další doplním později.

 

Druhý den - sobota: Výlet do Žďárských vrchů:

 Sice neprší, ale je děsná zima. Jsme nabaleni, v autech se topí i když Jarka stejně reptá, že moc větrám. Jedeme se podívat na poutní místo u Brodu - Svatá Anna. Je tam kruhová křížová cesta, kostel a zázračný léčivý pranmen vody. Lidi tam tankují vodu - my nemáme nádoby.

Pak k Žizkově mohyle, kde údajně zemřel:

Obrazek

Odtud už přímo do Žďáru nad Sázavou se zastávkou v Karlově v prodejně Škrdlovického skla. Jsou tam krásné věci. Já bych si vybral takový měňavý měsíc, ale stál 140 000 Kč.

Pak najednou vidíme Zelenou horu s kostelem Jana Nepomuckého - tam jedeme.

Obrazek

Hřbitov uvnitř:

Obrazek

Vlastní kostel: 

Obrazek

Následuje prohlídka Cisterciánského kláštera, muzeum knihy a občerstvení v místní čajovně - Zdeněk vše platí. 

Jedeme do Sněžného a tam prohlídka japonské zahrady s bonsajemi. Nádhera. Prolézáme branou pokory:

 Milan se ohnul až k zemi.

Obrazek

 A  Zdeněk taky.

Obrazek

 Budha uprostřed bonsaí.

Obrazek

Následuje odbočka do Drahoňovic. Tam Jarka se Zdeňkem prožili část mládí a mají na to pěkné vzpomínky. Od té doby tam nebyli - takže nadšení.

 Jedeme do Kadova, do známé hospody. Cestou jsou nádherné pohledy do údolí.  Dáváme občerstvení - všichni pivo, jen řidiči kofolu a kupujeme Kadovanku - místní specielní bylinný likér. Pokračujeme cestou na Herálec lesy a loukami. Vzpomínal jsem na loňský kolařský výlet. Zastavujeme u jezírka a vydáváme se nahoru na Žákovu horu k pramenu řeky Svratky. Je to tuhé, ale šlapeme. Je s podivem, jak se liší odhady vzdálenosti ujeté na kole od skutečnosti, když se jde pěšky. Bylo to o mnoho dál, než jsem odhadl. Ale došli jsme. Jen malinká dokumentace.

ObrazekPůl kilometru pod vrcholem - rozcestí

 

 

 

 

 

 

 

 

ObrazekKámen u studánky - pramene. 

 President republiky armádní generál
               LUDVÍK SVOBODA
vyhlásil dne 27. června 1970 na tomto místě,
kde ve stříbrné studánce pramení řeka Svratka,
Žďárské Vrchy za chráněnou krajinnou oblast.

 

 

 

ObrazekVlastní pramen Svratky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdeněk, jako vzdělanec nám recitoval  z Nezvalovy básně. Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil......

Sestup byl výrazně obtížnější, ale zvládli jsme to i s tím bolavým palcem na Zdeňkově noze.

A pak už rovnou domů, do tepla, k jídlu a vínu a metaxe.

 

Neděle 16. května

Ráno je ještě větší zima než včera a k tomu pořádný vítr. Pojedeme do Havl. Brodu. Zatím ale topíme, pořádně snídáme a připravujeme k obědu svíčkovou s knedlíkem - vařím osobně. Po obědě a kafíčku vyrážíme. Parkujeme u Štáflovy chalupy, což je chráněná prastará památka. Žil tam malíř Otakar Štáfl.

Pak prohlédneme školy včetně původního gymnazia, kam jsme s Alenou chodili, projdeme kousek parku, prohlédneme sochu Karla Havlíčka Borovského nad rybníkem Hastrman, kostel a hurá do kavárny na náměstí. Náměstí je totálně rozkopané a v rekonstrukci (nové rozvody vody, kanalizace, zeleň, stromy atd.). V kavárně hodujeme. Poháry, dortíky a jiné dobroty, kafíčka všech možných druhů. A Zdeněk opět vše platí - nedal si to vymluvit.

Procházkou přes "Smetaňák" zpět k autům a domů na chalupu. Tam je přijemně a teplo, ale venku strašně. Padne rozhodnutí, že programové jednotky jsou splněny a jede se domů do Prahy. Naši hosté odjíždějí v podvečer a my v pondělí dopoledne. Vezeme kola, protože hned další prodloužený víkend jedeme s mladými a vnoučaty na kola na Křivoklátsko. Snad se počasí polepší.

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář